Shin-ko-do
Výpravy
Druhy výprav a ubytování
Většina výprav je víkendových, ale když se naskytne příležitost jet na delší dobu - např. o podzimních prázdninách, rádi ji využijeme. Výpravy jsou na různá místa a také s různým ubytováním. Nejčastěji jezdíme do venkovských škol. Ubytování ve škole má mnohé výhody, jednou z nich je přítomnost tělocvičny, kde můžeme cvičit, i když je škaredé počasí. Další výhodou, kterou nemá jen škola, ale i chata nebo turistická ubytovna je fakt, že spíme pod střechou, takže na takové místo můžeme vyrazit i v zimě. Obydlím, kam vyrážíme jen za tepla, je igelitový přístřešek. Výprava "pod igelit" je nenáročná na finance, jedeme na nějaké předem vyhlídnuté místo, kde postavíme jakýsi igelitový přístřešek, pod nímž spíme. Nevýhody igelitu se projeví zejména, když je špatné počasí a prší - to pak čekáme pod igelitem až déšť přejde. Posledním typem výpravy je výprava putovní. Princip putovní výpravy spočívá v tom, že nesetrváváme na jednom místě, ale stále někam jdeme - tedy kromě noci, kdy spíme a to nejčastěji pod igelitem nebo v nějaké ubytovně.
Stravování
Strava na výpravách je jak jinak než chutná, přesto
některé mlsné dětské jazýčky odmítají naše jídlo
s tím, že od maminky dostávají řízek, ale my z vlastní
zkušenosti víme, že si časem zvyknou. Na výpravách
vaříme to, co si přivezeme. Abych to vysvětlil:
Včas před výpravou dostanou děti na tréninku lístečky s informacemi
o výpravě, kde je krom odjezdu a příjezdu napsáno i co vzít s sebou
včetně potravin. Z těchto potravin pak na výpravě kuchtíme nějaké jídlo.
Pokud vaše dítě trpí alergiemi na určité potraviny,
je nutné nám to předem oznámit a my
po domluvě zajistíme stravu, která dítěti nezpůsobí zdravotní komplikace.
Co na výpravách děláme
Stručně řečeno: hrajeme si, učíme se, cvičíme a pracujeme. Teď abych to trochu rozvedl, že? První a pro děti asi nejzajímavější bod je hraní. Hrajeme různé druhy her od dlouhých bojovek, které se táhnou přes několik kopců až po na místo nenáročné hry v místnosti. To jakou hru zrovna hrajeme záleží na podmínkách, které na daném místě panují.
Druhý bod - učíme se nemusí být vůbec zřejmý. Co se můžeme asi učit? Učíme se různé tábornické dovednosti a i ty netábornické - jako např. jednoduché šifrování. Tyto dovednost pak děti využijí a ještě více procvičí ve hrách (již zmíněné šifrování se využije při luštění zpráv). Pokud má někdo zájem, může se naučit vařit a třeba ve volném čase i matematiku pokud chce a pokud mají vedoucí náladu :-).
Třetí bod jsem již trochu objasnil v textu o karate, takže přejdu k poslednímu bodu. Bod pracujeme jsme naschvál zařadil až na konec - to aby jste se nevyděsili hned na začátku. Některé výpravy jsou totiž pracovní (tím nechci říci, že na běžné výpravě není potřeba nic udělat). Pracovní výprava je taková výprava, kam jedeme pracovat a většinou za tu práci něco obdržíme. Někdy je to ubytování zdarma někdy strava zdarma, jindy např. možnost povozit děti na koni. Pracovní výprava má také přínos v tom, že se děti naučí používat nástroje, se kterými by se v Praze asi nesetkaly.
Tábory
Na tábor jedeme vždy o letních prázdninách. Tábor většinou začíná druhý týden v červenci a trvá tři týdny. Když děti přijedou na místo, mají jedinečnou možnost, takovou jakou v jiných oddílech nedostanou, postavit si tábor samy - tedy s pomocí vedoucích, nebo vedoucí ho staví s pomocí dětí - možná jak se to vezme. Až je tábor postaven, začne celotáborová hra, která je každý rok jiná. Na táboře mají všichni možnost prověřit své, během roku těžce nabyté znalosti a případně je ještě zdokonalit. Vzhledem k tomu, že na táboře nechybí ani tréninky karate, mohli bychom ho označit jako oddílové soustředění.
Další články