Shin-ko-do
O oddílu
Obecné informace
Náš oddíl vznikl více jak před deseti lety. Patří tedy k oddílům s delší tradicí, což je určitě znát na našich zkušenostech při práci s dětmi. Již od vzniku oddílu se snažíme kombinovat výuku tradičního karate s výpravami do přírody. Na výpravách navštěvujeme zajímavá místa a učíme děti, jak v přírodě přežívat bez vymožeností moderního světa. Naši svěřenci si osvojí dovednosti jak rozdělat oheň, jak si uvařit jídlo, jak pohodlně nocovat v přírodě a mnoho dalších. Aby vstřebávání nových znalostí nebylo jen stále se opakující fraškou, začleňujeme vše do her, což nám zaručí, že se děti nezačnou nudit a procvičování svých schopností jim bude připadat jako zábava.
Teď se vám možná zdá, že se náš oddíl podobá ostatním turistickým oddílům, což je na jednu stranu trochu pravda, ale ne tak docela. To, čím se lišíme od ostatních turistických oddílů je právě výuka tradičního karate. Je perfektní, že členové našeho oddílu se nemusí omezovat v cvičení jen na prostory tělocvičny, nýbrž si s námi mohou užívat cvičení v přírodě na čerstvém ovzduší.
Cílem oddílu není vychovat z dětí za co nejkratší dobu karatisty s černým páskem. Barevný pásek není vlastně důležitý, ujal se ve dvacátém století jako motivační prostředek ve sportovním karate. Ale jak už jsem psal výše, my se snažíme učit tradiční karate tedy karate, kde děti ví, co cvičí a jak to cvičit. Barevných pásků jsme se ale přesto nevzdali - je to jednak z důvodů naší konkurenceschopnosti vůči ostatním oddílům. Vžijte se do naší situace a představte si, že se jdete podívat k nám na trénink, kde by měli všichni bílý pásek a pak jdete ke konkurenci, kde si všimnete barevných pásků. Kam byste asi vaše dítě přihlásili je jasné... Dalším, neméně důležitým důvodem, proč se nezříci barevných pásků je motivace. Malé děti je velice obtížné motivovat. Když nevidí výsledky ihned, přestane je činnost bavit, proto barevný pásek používáme jako hnací motor.
Naši členové
Našimi členy jsou děti převážně ve věku od 7 do 15 let, ale přijímáme i starší. Teď vás možná zajímá, jak je možné, že dosahujeme pokroku jak s malými, tak i s většími dětmi. Je to způsobeno tím, že tréninky máme rozděleny na tréninky pro starší a tréninky pro mladší, takže nováček se nemusí v žádném případě bát, že by nestíhal, a i kdyby byl trochu pomalejší, tak to není žádný problém, jelikož na jednom tréninku bývají dva až tři trenéři, tudíž pokud někdo něčemu nerozumí, může mu to vysvětlit druhý trenér bez toho, aby tím byli obtěžováni ostatní.
Na výpravách využíváme starších a zkušenějších členů
jako vedoucí skupinek. Tento koncept se v praxi již
osvědčil: starší učí mladší, zvyšují si sebevědomí
a zároveň zdokonalují i sami sebe.
My jako vedoucí celé akce dohlížíme na všechny,
ale zvýšenou pozornost věnujeme právě menším dětem.
Také bedlivě sledujeme, zda-li nedochází k šikaně,
kterou jsme připraveni řešit hned v zárodku.
Bezpečnost a zdraví
Posledním, ale neméně důležitým tématem, je bezpečnost a zdraví. Je pravda, že právě na akcích jako jsou výpravy a tábory se může stát nějaký úraz, ale musím zaklepat na dřevo, u nás to není pravidlem (míváme většinou víc problémů s vedoucími než s dětmi). A kdyby se náhodou mělo někdy něco stát, nemusíte mít strach, jezdí s námi zdravotník vyškolený Červeným křížem. S bezpečností na trénincích je to ještě lepší: to nejvážnější, co si vaše dítě může odnést z tréninku, bude pár modřin.